Pěstovaný sortiment

Lesní sazenice
Smrk ztepilý, borovice lesní, modřín opadavý, jedle bělokorá, douglaska tisolistá, jedle obrovská, buk lesní, dub letní, dub zimní, javor klen, javor mléč, jasan ztepilý, lípa srdčitá, lípa velkolistá, olše lepkavá, bříza bělokorá, bříza pýřitá, třešeň ptačí, hrušeň obecná, jabloň lesní, habr obecný, jeřáb ptačí, jilm habrolistý, jilm drsný, jilm vaz, keře do krajiny.

Borovice
Vždy zelené stromy, zřídka keře, s jehlicemi po 2, 3 nebo 5 na brachyblastech. Šišky nerozpadavé, vyvíjející se 2 – 3 roky, semena většinou křídlatá, klíšťkovitě uchycená. Přes 100 druhů je rozšířeno na severní polokouli; v ČR jsou domácí 3 druhy, všechny dvoujehličné.

Bříza bělokorá
Strom i přes 25 m vysoký. Borka bílá, ve stáří černá, hrubě rozpukaná, letorosty lysé, lesklé, s pryskyřičnými žlázkami. Listy trojúhelníkovitě vejčité až kosníkovité, lem nažek 2x širší než semenné pouzdro. Světlomilná dřevina převážně chudších a sušších půd, rostoucí od nížin do hor. Dožívající se 80 – 150 let. Značně proměnlivý druh, četné kultivary se pěstují pro okrasu.

Buk lesní
Strom i přes 40 m vysoký, s hladkou šedou borkou. Pupeny dvouřadě střídavé, vřetenovité, listy eliptické až vejčitě eliptické. Číška asi 2,5 cm dlouhá se 2 bukvicemi. Dřevina oceánického a suboceánického klimatu, citlivá k suchu a pozdním mrazům; snáší značný zástin. Optimum má na čerstvě vlhkých, minerálně bohatých a humózních půdách, od pahorkatin do hor. Je to vůdčí dřevina bukového stupně, kde je zároveň i její produkční optimum; často tu tvoří téměř nesmíšené stinné porosty. Dožívá se 200 – 400 let.

Douglaska
Vždy zelené stromy. Jehlice řapíkaté, na rubu se 2 bělavými pruhy. Šišky nerozpadavé, s dlouze vyčnívajícími podpůrnými šupinami. V Severní Americe a východní Asii roste asi 7 druhů.
V lesích je nejčastěji vysazována douglaska tisolistá. Rychlerostoucí mohutný strom 50 – 80, někdy i 100 m vysoký. Jehlice 15 – 30 mm dlouhé, balzámově vonné. Šišky dlouhé 6 – 10 cm, semena okrově hnědá.

Dub letní
Nejčastější dub, vysoký 20 – 40 m. Listy kratičce řapíkaté, čepel zcela lysá, na bázi ouškatá. Plodenství dlouze stopkatá. Těžiště výskytu v nížinných lužních lesích, na minerálně bohatých, těžších, čerstvě vlhkých, zaplavovaných půdách. Roste až do podhorských poloh, i na chudších a kyselých půdách. Často je vysazován. Dožívá se 400 – 500 let, semenné roky se opakují po 4 – 8 letech.

Dub zimní
Listy zřetelně řapíkaté, s čepelí na rubu kratičce pýřitou, na bázi klínovitou až uťatou; plodenství jsou krátce stopkatá. Světlomilná a teplomilná dřevina, odolná k suchu i pozdním mrazům, častá i na minerálně chudých a kyselých půdách od pahorkatin do podhorských poloh.

Habr obecný 
Strom vysoký většinou do 20 m, s hladkou šedou borkou. Listy podlouhle vejčité, 5 – 10 cm dlouhé, dvakrát pilovité. Oříšek zploštěle vejcovitý, žebernatý, listen 3-laločný. Dožívá se 120 – 150 let, plodí zpravidla každoročně. Vyskytuje se od nížin do pahorkatin, především v mezofilních doubravách a suťových lesích, na humózních, často skeletových půdách. Je to polostinná až stinná dřevina, středně odolná k suchu.

Jasan ztepilý
Strom 40 m vysoký, s borkou zpočátku hladkou, později podélně brázditou. Pupeny vstřícné, černé, listy 4 – 6 jařmé, s lístky podlouhlými až podlouhle vejčitými, 3 – 10 cm dlouhými. Květy v postranních latách; rozkvétají před rašením listů. Nažky 2,0 – 5,5 cm dlouhé. Roste na živinami bohatých, humózních půdách.

Javor
Většinou opadavé stromy, zřídka keře. Listy vstřícné, převážně dlanitě členěné. Květy zpravidla mnohomanželné, v koncových nebo postranních květenstvích; plody křídlaté dvounažky. Existuje asi 150 druhů, rozšířených převážně na severní polokouli.

Lípa
Opadavé statné stromy, s borkou v mládí hladkou se silným lýkem, později podélně rozpukanou. Listy dvouřadě střídavé, srdčité. Květy ve vrcholících, vonné; květenství s velkým vytrvalým listenem; plody oříšky. Rod obsahuje 30 – 40 druhů; u nás jsou domácí 2 druhy.

Lípa velkolistá
Lípa má listy na rubu žlutozelené, pýřité; žilnatina třetího řádu je vyniklá, chomáčky chlupů jsou běložluté až okrové; oplodí je dřevnaté, většinou žebernaté, v prstech nesmáčknutelné. Má podobné ekologické nároky jako předešlý druh; je citlivá k pozdním mrazům.

Modřín
Statné opadavé stromy, mající měkké střídavé jehlice, jež vyrůstají na brachyblastech ve svazečcích. Šišky jsou nerozpadavé, vejcovité až kulovité; semena jsou trojboká, s lesklým křídlem.

Olše lepkavá
15 – 35 m vysoký strom s průběžným kmenem a slabými větvemi; kůra je zprvu zelenavě hnědá, hladká; záhy se mění v tmavěšedou až černohnědou šupinatou nebo destičkovitou borku. Pupeny jsou zřetelně stopkaté, obvejcovité, hnědočervené až hnědofialové, lysé, lepkavé. Listy jsou okrouhle obvejčité, nahoře tupé nebo vykrojené, nepravidelně dvakrát pilovité; na rubu jsou žlutozelené, v paždí žilek mají rezavé chloupky; v mládí jsou lepkavé. Plodní šištice, jsou stopkaté. Olše lepkavá se dožívá stáří 150 – 200 let.

Smrk ztepilý
Strom 20 – 50 m vysoký, s plochým kořenovým systémem, borka je červenohnědá, šupinovitě odlupčivá. Jehlice jsou 4-hranné, 1,0 – 2,5 cm dlouhé, tmavozelené, lesklé, s nezřetelnými řadami průduchů na všech 4 stranách. Šišky jsou válcovité, 10 – 16 cm dlouhé; dozrávají na podzim prvního roku. Semena jsou čokoládově hnědá, asi 4 mm dlouhá, s křídlem asi 3krát delším než semeno. Smrk ztepilý je morfologicky neobyčejně proměnlivá dřevina. Rozlišuje se řada forem podle různých znaků – např. podle způsobu větvení, tvaru plodních šupin v šiškách, zbarvení šišek před dozráním a podle utváření borky. Smrk ztepilý se v přirozených poměrech dožívá stáří asi 200 – 300 let.

Třešeň ptačí
Statný, 10 – 30 m vysoký strom, s tlustými vzpřímenými větvemi, ve vyšším věku s tmavohnědou borkou odlupčivou v příčných pásech; má obvejčité až eliptické listy s 8 – 14 cm dlouhou čepelí, na okraji hrubě pilovitou a s 1 – 2 velkými tmavočervenými žlázkami na řapících. Květy jsou bílé, vzácně slabě narůžovělé, vyrůstající ve zdánlivých okolících, které mají na bázi pouze pupenové šupiny, nikoli též listy. Peckovice jsou u planě rostoucích stromů v průměru 9 – 12 mm velké, nahořkle sladké.

Javor mléčný
Strom vysoký 20 – 30 m; borku má podélně brázditou, laloky listů ostře špičaté, s oddálenými hrubými zuby. Kvete před rašením; květy jsou ve vzpřímených chocholících. Nažky svírají tupý úhel; semenná pouzdra jsou zploštělá. Je to polostinná dřevina odolná k mrazu. Vyskytuje se v suťových a roklinových lesích.

Jedle
Statné, vždyzelené stromy s hladkou borkou. Jehlice střídavé, často dvouřadé, na rubu se 2 bělavými pruhy průduchů; větévky jsou po opadu jehlic hladké. Šišky vzpřímené, rozpadavé, často s vyniklými podpůrnými šupinami; po rozpadu zůstávají na větvích vřetena. Semena trojhranná, pryskyřičnatá, s velkým křídlem. Existuje 40 – 50 druhů jedle.

Jilm
Opadavé, většinou statné stromy. Listy dvouřadě střídavé, jednoduché, asymetrické. Květy ve svazečcích, rozvíjejí se před rašením listů. Plody křídlaté, okrouhlé nažky. Rod zahrnuje asi 30 druhů, rozšířených v mírném pásmu severní polokoule.

Jilm habrolistý
Strom i přes 30 m vysoký, někdy však jen keř; větévky mají často korkové lišty. Na listech jsou přisedlé červené žlázky; semenné pouzdro nažek je posunuté k hornímu okraji plodu. Vyskytuje se v lužních lesích, doubravách, křovinách, a lesostepích (zde bývá často křovitý). Je to světlomilná a teplomilná dřevina, rostoucí na živinami bohatých půdách, rozšířená u nás převážně od nížin do pahorkatin.

Okrasné dřeviny
V součané době pěstujeme sortiment cca 200 druhů okrasných keřů, dřevin, trav a letniček.

Sazenice pro pěstitele vánočních stromků
Smrk pichlavý, smrk pichlavý f.glauca, smrk omorika, smrk východní, douglaska tisolistá, jedle bělokorá, jedle obrovská, jedle kavkazská, jedle balzámová, jedle korejská, jedle bornmulerova, jedle ojiněná, jedle veitchova, borovice lesní.

 

 


Powered by WordPress and HQ Premium Themes.

Switch to our mobile site